Enerfis Blog

Certifikaci BREEAM už snad ani nemusíme představovat - jde o nejstarší a v současnosti také o nejrozšířenější certifikaci v oblasti energeticky úsporných a udržitelných budov.

Co je ale Pre-assessment, kdy je vhodný a v čem se liší od samotné certifikace?

V poslední době hojně diskutované téma nabývá na významu i v České republice. Aktuálně projednávaný návrh novely energetického zákona, která by měla vejít v platnost začátkem roku 2024, zavádí do české legislativy principy komunitní energetiky. Co tento koncept přináší pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů? Jaké benefity může komunitní energetika přinést běžnému spotřebiteli? A co si přesně představit pod pojmem komunitní energetika?

Jednou z cest dekarbonizace dopravy a dalších hospodářeských odvětví se můžou v blízké budoucnosti stát solární paliva. Zejména jsou tyto paliva perspektivní v obtížně elektrifikovatelných segmentech.

Zelený vodík se v současné době dostává na přední místa v oblasti tzv. zelených paliv (paliva, která nevytváří přírůstek skleníkových plynů v atmosféře). Z ekologického hlediska má vodík několik výhod. Při výrobě elektřiny z vodíku pomocí palivového článku nevznikají žádné emise, jelikož jediným jejím vedlejším produktem je voda. Zařízení pro výrobu vodíku (elektrolyzér) lze instalovat v místě spotřeby nebo v jeho blízkém okolí, odpadají tak náklady na přepravu a s tím spojené emise. Z energetického hlediska pak vodíkový pohon poskytuje trojnásobek energie na jednotku hmotnosti v porovnání se spalováním benzínu.

PPA (Power purchase agreement), neboli Dohoda (smlouva) o dodávce elektřiny je v energetice poměrně novým nástrojem, který se rozvíjí v posledních letech zejména na trzích s výrazným podílem obnovitelných zdrojů energie (OZE), tedy v západní Evropě nebo USA. Jedná se o kontrakty, které se uzavírají většinou na dobu 10-15 let, a které zavazují jednu stranu (výrobce) dodávat předem dané množství elektřiny straně druhé (odběratel).

Průměrný Evropan stráví až 90 % svého života v interiérech budov, kvalita vnitřního prostředí má tedy značný vliv na lidské zdraví, psychickou pohodu, pracovní výkonnost a mnoho dalšího. Hlavní parametry ovlivňující výslednou kvalitu prostředí jsou teplota, relativní vlhkost vzduchu, rychlost proudění vnitřního vzduchu a intenzita osvětlení.

V poslední době dochází k výrazným turbulencím na poli energetiky, a to z mnoha důvodů. Tyto důvody však v sobě zároveň skýtají i příležitost, neboť díky nim můžeme objevovat možnosti, jak pomocí moderních technologií a postupů změnit současnou energetiku do modernější podoby odpovídající 21. století.

Víme ze zkušenosti, že pokud na budovu svítí slunce, může jí znatelně ohřát. To může být výhodné v zimě, ale problematické v létě. Sluneční svit je třeba zvážit při výpočtu tepelné stability budovy. V následujícím článku se dozvíte více o vlivu slunečního svitu na teplotu v budově a představíme i konkrétní příklad.

Emisní faktory - při výpočtech uhlíkové stopy je třeba znát příslušné emisní faktory. Emisní faktor (EF) udává míru uvolnění emisí skleníkových plynů do ovzduší při aktivitě či procesu toto uvolnění způsobující, např. spalování paliva za účelem získání energie. Emisní faktory umožňují odhadnout množství emisí z různých zdrojů podobného charakteru. Více se dozvíte v článku.

Management uhlíkové stopy je multidisciplinární obor a žádá si tudíž komplexní přístup. Tím, že uhlíková stopa, kterou společnost generuje, je současně i ukazatelem ekonomické aktivity, prolíná se její optimalizace fungováním a strukturou celé firmy. Od energetiky, provozu technologií a budov, odpadového hospodářství, nákupu materiálu, investic, logistiky až po lidské zdroje. Holistický přístup k systému řízení uhlíkové stopy zahrnuje tedy všechny oblasti společnosti, neboť se detailně věnuje každé z nich ve vazbě na celkovou produkovanou uhlíkovou stopu.