Novela zákona o hospodaření energií: energetický audit nebo ISO 50001?

---

JAKÝCH PODNIKŮ SE NOVELA TÝKÁ?

Novela se vztahuje na všechny subjekty, které nejsou malým nebo středním podnikem, tj. mají více než 250 zaměstnanců a obrat nad 50 mil. Eur či bilanční sumu roční rozvahy nad 43 mil. Eur. Zákon se tak celkem dotkne přibližně 2150 firem v Česku. 

---

A) Energetický audit

Energetický audit je soubor činností prováděných pod kontrolou certifikovaného auditora, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech využívání energií v budovách a úrovni energetického hospodářství. Výstupem každého energetického auditu je soupis navrhovaných opatření, které vedou ke snížení energetické náročnosti auditovaného objektu. Energetický audit je jednoznačně vhodným krokem pro každou společnost, která chce ušetřit na energiích. Vzhledem k nutnosti jej opakovat každé čtyři roky je ale dobré zamyslet se, jestli je tento nárazový způsob posuzování energetické účinnosti skutečně efektivní. Energetické audity nicméně vyjdou levněji než ISO pro ty společnosti, které mají menší počet budov, pro které by bylo potřeba audit vypracovat, tj. budov, jejichž celková spotřeba přesahuje 700 GJ/rok. Rozsah energetického auditu je definován ve vyhlášce č. 480/2012 Sb.

B) Certifikace podle ISO 50001

Zavedení celosvětově platné normy ISO 50001 je systematičtějším a komplexnějším řešením než energetický audit, protože využívání energie monitoruje neustále, nikoli jednorázově po čtyřletém období. Stejně jako ostatní ISO certifikace je postavená na principu PDCA (Plan-Do-Check-Act neboli plánuj-vykonej-zkontroluj-reaguj) a nutí tak management společnosti k neustálému zdokonalování hospodaření s energiemi. Díky tomu představuje větší potenciál pro úspory než energetický audit. Aplikaci ISO 50001 lze navíc snadno propojit s jinými již zavedenými normami ISO, například kvality (ISO 9001) nebo životního prostředí (ISO 14001), protože její požadavky na systém managementu jsou téměř identické. Implementace ISO 50001 je navíc jedním z hodnotících kritérií při schvalování dotací na úsporu energie v rámci programu OPPIK, o kterém jsme informovali v našem předchozím článku. 

C) Certifikace podle ISO 14001

Třetí možností je certifikace podle ISO 14001, kdy firmy sice musí zpracovat energetický audit, ale nejsou nuceny jej opakovat každé čtyři roky. Norma má velmi podobnou strukturu jako ISO 50001, ale zaměřuje se především na ochranu životního prostředí. Je vhodné ji implementovat spolu s ISO 50001, nicméně jako samostatná varianta není příliš šťastným řešením, pokud tedy již není ve firmě zavedena. 

Závěr

Novela zákona v podstatě nařizuje podnikatelům šetřit energii i náklady a zvyšovat konkurenceschopnost, a je proto teoreticky v zájmu firem samotných se jí řídit. Má to ale několik háčků. Tím prvním je fakt, že pro ty firmy, které o svůj energetický management dbají, ale používají k tomu jiné nástroje než audity či ISO normy, bude tato novela znamenat značnou finanční a administrativní zátěž navíc. Druhým problémem je to, že samotný audit ani certifikace nevede nutně k větší efektivitě, je-li provedena pouze za účelem vyhovět legislativním požadavkům a bez skutečné snahy docílit úspor energie. To může vést i k obecnému snížení kvality energetických auditů, protože firmy, které je budou provádět 'z donucení', budou poptávat nejlepší cenu a rychlost provedení, nikoli kvalitu. Třetí problém vyplývá z toho, že Česko tuto legislativu zavádí později než jiné státy Evropské unie, tím pádem trh s audity a certifikací ovládnou velké zahraniční společnosti na úkor menších českých poskytovatelů.