Komunitní energetika II

Mezi hlavní výhody komunitní energetiky patří:

•  soběstačnost a nezávislost komunit na fosilních palivech a centrálních dodavatelích, odolnost vůči výkyvům cen energií na trhu;
•  snižování emisí včetně emisí skleníkových plynů a tak pozitivní dopad na životní prostředí;
•  ekonomické přínosy pro komunitu – úspory za energie, možnost prodeje zbytkové energie, nové pracovní příležitosti pro místní;
•  posílení spolupráce a angažovanosti obyvatel

O tématu jsme na blogu již psali v našem článku "Komunitni energetika" z března 2023. Od té doby došlo k legislativním změnám, některé z nichž rozebereme níže.

Současná situace v ČR (ke dni 17. 1. 2025)

Sdílení elektřiny pomocí distribuční soustavy umožnila novela energetického zákona (Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích) známá pod názvem „Lex OZE II“, která vešla v platnost v prosinci 2023. Zavedla pojmy jako energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje s povinností jejich registrace u ERÚ. Dále rozšířila práva zákazníka a výrobce elektřiny tak, aby mohli za určitých podmínek sdílet elektřinu s využitím nebo bez využití distribuční soustavy.

V současnosti je možné sdílet elektřinu v rámci skupiny či společenství tak, že se vyrobená elektřina (v místě výroby) musí rovnat spotřebované elektřině (v místě spotřeby) ve stejném 15-ti minutovém vyhodnocovacím intervalu. V případě sdílení v rámci společenství mohou mít skupiny až 1000 členů, což mohou být „fyzické osoby, malé podniky, střední podniky, územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcí nebo jiné příspěvkové organizace územních samosprávných celků“ v případě společenství pro obnovitelné zdroje; v případě energetického společenství jsou členové neomezení [2a]. Sdružená místa musí být ve správních obvodech maximálně tří obcí s rozšířenou působností, které tvoří souvislé území, nebo na území hlavního města Prahy.

Jednodušší možností je sdílení v režimu tzv. aktivního zákazníka, tato možnost nevyžaduje registraci u ERÚ, avšak skupina je omezená na 11 členů pro případ sdílení s využitím distribuční soustavy nebo na 1000 členů bez využití distribuční soustavy – v rámci bytového domu (za jednou hlavní domovní pojistkovou skříní). Členem v tomto případě může být domácnost i právnická osoba (např. obchodní společnost, obec, škola, družstvo, ..). Pro aktivní zákazníky neplatí místní omezení – mohou fungovat v rámci distribuční soustavy celé ČR.

V každém případě je klíčové si stanovit fungování skupiny, zejména: 1. jak se bude elektřina dělit mezi odběrná místa (tzv. alokační klíč), 2. v jakém pořadí se z jednotlivých výroben bude elektřina sdílet do každého z odběrných míst, 3. jak bude nastavena cena za odběr elektřiny. Na všech připojených místech musí být namontovány průběhové elektroměry. Skupina musí zadat registraci v informačním systému Elektroenergetického datového centra (EDC) [2b, 3]. EDC zajišťuje sběr, správu a sdílení dat v rámci energetického trhu.

Zatím však není v legislativě dostatečně ukotveno ukládání energie (pro pozdější spotřebu). To by měla zajistit novela energetického zákona „Lex OZE III“. Tato novela měla být především implementací směrnice EU ohledně akumulace, agregace a flexibility energie z obnovitelných zdrojů. Celý proces se oproti termínu stanoveném EU značně protáhl a na novelu se nabalila řada návrhů, např. zkrácení dotací pro starší solární elektrárny, což vyvolalo rozporuplné reakce [4]. V době psaní článku (leden 2025) novela prošla v Poslanecké sněmovně třetím čtením. Nyní tedy míří do Senátu a k podpisu prezidentovi.

Kromě zmiňovaných novel energetického zákona „Lex OZE“ se sdílení elektřiny v ČR upravují vyhláška č. 408/2015 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, vyhláška č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, vyhláška č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny a také Řád Elektroenergetického datového centra [5, 6].

Výzvy a úskalí komunitní energetiky

•  počáteční investice, technologické a infrastrukturní nároky (navýšení kapacity distribuční sítě, rozvoj datových center apod.)
•  administrativní a regulační překážky (nutnost nové legislativy);

V současnosti je sdílení elektřiny „provizorní“ a má svá omezení, např. jeden projekt sdílení je omezen na 1000 odběrných míst v rámci tří obcí s rozšířenou působností a je vyloučena účast středních a velkých firem nad 50 zaměstnanců. Žádný člen energetického společenství, ať už má jakýkoli podíl na majetku, nesmí mít hlasovací práva, která by překročila 10 procent všech hlasů v komunitě a odběratelé mohou být členy pouze jednoho společenství. Tato a další podobná omezení tvoří podle kritiků bariéry rychlejšího rozvoje komunitní energetiky v ČR [7]. Provizorní řešení má být v druhé polovině roku 2026 nahrazeno „finální“ verzí, k čemuž by mělo dojít současně s uvedením do provozu plných funkcí EDC.

Závěrem

Komunitní energetika je důležitou součástí řešení energetických a environmentálních výzev současnosti. S dalším plánovaným rozvojem technologií a legislativy v této oblasti očekáváme rozvoj sdílení energií. V Enerfisu Vám můžeme pomoci s efektivnějším využíváním energií a energetickým managementem, což se hodí nejen pro projekty komunitní energetiky. Neváhejte se na nás obrátit.

Zdroje: