Přečtěte si, proč tento blog píšeme. Najdete zde také informace pro přispěvovatele.
Nejdříve si pojďme definovat , které zákony máme na mysli a kterým se budu věnovat v příspěvku:
1. července 2015 nabyl účinnosti zákon č. 103/2015 Sb., tedy novela zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. Podle ní si budou muset velké podniky nechávat vypracovat energetický audit, a to pravidelně každé čtyři roky. To ale neplatí pro ty společnosti, které zavedou systém hospodaření energií ISO 50001 nebo systém environmentálního řízení ISO 14001. Podnikatelé se musí rozhodovat rychle, protože provést audit či certifikovat systém hospodaření je podle zákona nutné do 5. prosince letošního roku.
Uvažujete o zavedení opatření na úsporu energie ve Vaší firmě? Právě teď může být ten správný čas se do toho pustit. Ministerstvo průmyslu a obchodu nedávno spustilo dotační program Úspory energie a nabízí podporu firmám všech velikostí, které se rozhodnou investovat do energeticky úsporných řešení. Program tak podpoří například modernizaci rozvodů energií, zateplení či výměnu oken, využití obnovitelných zdrojů energie pro potřeby podniků nebo zavedení systémů měření a regulace. Více informací o tom, kdo může dotaci získat a na co se podpora může vztahovat, naleznete zde.
V minuých článcích jsme vás informovali o nové legislativě, která ukládá velkým firmám povinnost implementovat ISO 50001 nebo provádět pravidelný energetický audit, a také o tom, že implementace ISO 50001 je podmínkou pro získání dotace na úsporu energie v rámci programu OPPIK. Tentokrát se budeme věnovat hlavním požadavkům normy a představíme proces její implementace ve firmě.
Pro výběr nejvhodnějšího světelného zdroje je potřeba rozumět používaným veličinám a umět si představit, co jednotlivé pojmy znamenají v praxi. Dnešní nabídka světelných zdrojů je větší než v minulosti, kdy bylo na výběr převážně jen z žárovek lišících se hodnotou wattů. V dnešní době už ale hodnota wattů není ukazatelem výkonu světelných zdrojů. S rozšířením novějších technologií na trh je tedy potřeba vědět, na co se máme při výběru vlastně zaměřit a čeho si na obalu všímat.
Firmy různých velikosti i různého zaměření jsou nuceny řešit otázky energetického managementu. I když pro většinu z nich nejsou energie největší nákladovou položkou, jsou přítomny defakto všude. V každé divizi, v každém oddělení, v každém zařízení, v každém počítači je energie využívána. Dříve nebo později se každá firma začne potýkat s otázkami, které řeší jejich spotřebu, cenu či efektivnost využití.
Motivační faktory, které vedou firmy k řešení otázek energetického managementu jsou v zásadě čtyři:
Energetičtí konzultanti i projektanti jsou v praxi často zkoušeni z aplikací zákonů či technických norem.Nově se ale setkáváme u těchto profesí s nutností pochopení abstraktnějšího pojetí vnitropodnikové energetiky nebo jakéhosi globálního pohledu na energetické toky a transformace v procesech hodnoceného objektu. Jde o uvědomení si specifik jednotlivých forem energie a kde je možno energetické úspory realizovat. Na základě toho vědomí je pak specialista schopen nasadit nejlepší dostupnou technologii a zacyklit co nejvíc energie v procesu a tím snížit provozní neefektivitu.
V minulém článku zabývajícím se problémem vody v suterénech jsme se podívali na kloub kondenzaci vodní páry, dnes si povíme něco o druhé možnosti zdroje nežádoucí vody, kterým může být porucha základové konstrukce.
Vlhkost ve stavebních konstrukcích dokáže napáchat pořádnou neplechu - od poškození povrchové úpravy po vznik nežádoucích plísní. Dokonce ale může narušit konstrukci takovým způsobem, že změní její statické vlastnosti. A pak už přichází ale opravdu velký problém.
Kde se ale ta vlhkost ve stavbách vůbec bere?
Společnost BP (British Petroleum) nedávno vydala pravidelný report s výhledem energetické poptávky na příští dvě dekády. Podle BP bude do roku 2035 potřeba o 41% více energetických zdrojů zahrnující ropu, zemní plyn, uhlí, jádro, vodu a obnovitelné zdroje. S roustoucí spotřebou je předpokládán i celosvětový nárůst produkce CO2 o 29%. Nárůst potřeby bude zapříčiněn přávažně roustoucí spotřebou v zemích mimo OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development). Například v EU je předpoklad dokonce klesající potřeby a to o 6% do roku 2035.
© 2020 Enerfis, s.r.o.
